Maxlíček byl zakladatel dalmatinní tradice v naší rodině.
Narodil se 12.9.1993 v Jablonci nad Nisou mamince Dagině. K nám přišel ve věku 8 týdnů a bylo to to nejkrásnější štěňátko na světě. Když potom vyrostl v nejkrásnějšího pejska v celé sluneční soustavě, byl to věrný, hodný kamarád, který nikdy nikomu neublížil.
I když byl už starý, dokud mu to nožičky dovolovaly, přišel každého přivítat a olíznout. A i když už nosil plínku, nesmál se a ani nevrtěl ocáskem, stále chodil na schody a koukal, co se děje a kdo jde. Nejvíc spokojený byl v posledních měsících tehdy, když byl s paničkou v obývacím pokoji u televize a hověl si na svém křesle.
Budeme na něj vždy vzpomínat jako na psího tvorečka, který nám všem rozdal tolik radosti a lásky, kolik jeho strakaté srdíčko dokázalo dát.
Maxlíčkovo nemocné srdíčko dotlouklo 2.1.2010 doma v Jablonci. Poslední rozloučení s ním proběhlo dne 6.1.2010 v Krematoriu zvířat v Brně - Chrlicích.
Věříme, že ho teď už nic nebolí, nožičky má jako mladík a děda mu v nebi hází klacky, šišky, balonky, sněhové koule... a Maxl si přesto tu a tam nosí dlažební kostky. A babička mu jistě vaří samé psí dobroty a on jí zase chodí děkovat.
Náhledy fotografií ze složky Maxlíček